Kdysi bylo sedmdesát let zváno požehnaným věkem. U PhDr. Jaroslavy Honcové, CSc, jsou to však léta plná tvůrčí činnosti. Byl jsem na rozpacích, zda v titulu užít slova „říčanská historička“, když jubilantka bydlí v Praze. Domnívám se však, že je to zcela oprávněné, protože ve vilce v Domažlické ulici, kterou zdědila po rodičích a prodala ji, ponechala si byt, kde tráví nemálo času. Odtud zájem obou o Říčany a jejich historii, zájem, který se projevil v mnoha článcích, statích a studiích, které Říčanům a jejich historii věnovali.
Jaroslava Honcová se narodila 5. února 1930 v Praze. Její otec MUDr. Alexandr Libický pracoval ve Státním ústavu pro zkoumání potravin v Praze a byl publicisticky činný ve svém oboru. Po něm zdědila publicistické geny pro publikační činnost.
Její zájem byl zaměřen na historii zemědělství. Po maturitě na reálném gymnáziu vstoupila na filosofickou fakultu Karlovy University v Praze, kde vystudovala obor historie, archivnictví a ukončila studium státní zkouškou a promocí. V době vysokoškolského studia složila dvě jazykové zkoušky z francouzštiny a němčiny, k nimž později přidružila i státní zkoušku z ruštiny a na Jazykové škole srbochorvatštinu.
Již od dob svého univerzitního studia se specializovala na dějiny zemědělství. Pro prohloubení zemědělských znalostí, potřebných ke zpracování dějin zemědělské výroby vystudovala dálkově i Vysokou školu zemědělskou. Rovněž při své kandidatuře měla jako specializaci dějiny zemědělství. Svou kandidátskou disertační práci obhájila na téma „Zemědělské výrobní družstevnictví za předmnichovské republiky“ a získala titul kandidátky historických věd. Na filosofické fakultě Karlovy university složila rigorozum a získala doktorát PhDr. Již během studia na filozofické fakultě byla zaměstnána jako kopistka /pomocná vědecká síla/ ve Státním archivu zemědělství, kde se seznámila s archivním materiálem k dějinám zemědělství.
Její pobyt v jejím druhém bytě - v Říčanech, ji spjal s historií Říčan. Toto sepětí se projevilo nejprve v její spolupráci s Říčanským zpravodajem v rubrice Říčany v minulosti a dnes. Kolem Říčanského zpravodaje se postupně soustřeďoval kolektiv autorů, kteří na dějinách Říčan pracovali. Ovšem rubrika měla pouze omezený rozsah a proto tito autoři uvítali iniciativní počin říčanské Městské rady z roku 1992, která se usnesla na vydání historického sborníku k dějinám Říčan, který později vyústil v rozsáhlou knihu Kapitoly z dějin Říčan /531 stran/. Možno nikoli s nadsázkou říci, že lví podíl na ní má říčanská historička Jaroslava Honcová.
Nejenže vědecky redigovala celé dílo, ale byla i předsedkyní reprezentativní redakční rady /Jiří Černohorský, PhDr. Karel Černý, PhDr. Jaroslav Honc, Ing. Jan Oulík a Jiří Šatoplet, který bohužel dnes není již mezi námi/. Nadto ze třiceti osmi kapitol těchto říčanských dějin zpracovala sama dvanáct, v nichž se na prvém místě věnovala prvním tří historiografům města Říčan - Augustu Sedláčkovi, Ing. Gustavu Trnkovi a PhDr. Emanuelu Janouškovi.
V souvislosti s nimi uvádí, že při vydání Kapitoly z dějin Říčan v roce 1997 uplynulo 120 let od napsání první historické studie o Říčanech. Při tomto výročí vzpomenula životních osudů i celoživotního díla těchto prvních tří historiografů města Říčan. Zatímco Gustav Trnka zahynul velmi mladý tragicky na bojištích první světové války, druzí dva se dožili vysokého věku, ve svém oboru se proslavili a náležejí mezi přední české historiky.
Popřejme doktorce filosofie a kandidátce historických věd Jaroslavě Honcové k jejímu význačnému životnímu jubileu - jak ve společenské rubrice uvádí Říčanský kurýr - mnoho štěstí, osobní spokojenosti, ale i další tvůrčí pohody k práci na dějinách našeho národa v dobách dávno minulých i novějších.