Náš rozhovor
Tentokrát na téma meditační
zahrada v Říčanech s Ing.
Petrem Typltem,
předsedou sdružení pro vybudování zahrad v Říčanech
„Cesty k duchovnu“, členem česko-japonské společnosti a Ing. Arch. Osamu Okamurou.
Zastupitelstvo Města Říčany schválilo podmínky k vybudování meditační japonské zahrady v Thomayerově ulici na pozemcích přibližně naproti bývalým školkám. Zahrady budou otevřeny pro veřejnost do dvou let od stavebního povolení, přibližně v létě roku 2003. V první etapě budou provedeny terénní úpravy, část oplocení, postavena brána, čajovna. Celkové investice budou takřka 15 milionů korun, které hodlá investovat sdružení „Cesty k duchovnu“.
v Pane Typlte,
můžete nám přiblížit, kdo jsou Cesty k duchovnu?
P. Typlt: Jsme neziskové občanské sdružení,
registrované MV ČR. Přestože jsme si vytýčili za hlavní
cíl vybudování zahrad pro občany a návštěvníky Říčan a
přispívat k širšímu spektru kulturních a společenských
aktivit, zabýváme se i řadou dalších činností. Naši
členové a sympatizanti pracují např. v Unii katolických
žen, poskytují bezplatnou poradenskou službu v oblasti
životního stylu, v minulém roce jsme otevřeli malé
středisko pro alternativní medicínu v Praze 10 apod.
v A jakých
jste dosáhli dalších výsledků?
P. Typlt: Provedli jsme několik akcí na podporu dětských
domovů, zabezpečujeme dovoz nezbytných potřeb pro matky a
děti v uprchlických táborech v České Lípě a Červeném
Újezdu, provádíme přednášky v oblasti zdravého životního
stylu, správné životosprávy. Značnou část času jsme s
úspěchem věnovali bylinnému poradenství, mezi naše klienty
patří řada nemocných, kterým pomáháme masážemi jako je
akupresura a další metody východních léčeb.
v To už asi
hovoříte i o úloze japonské zahrady?
P. Typlt: Bezesporu. Přestože úplné vybudování
japonských zahrad je úkol doslova na desítky let, chceme již
od počátku pomáhat občanům, pomáhat při řešení
některých jejich potíží. Možná, že i to napomůže tomu,
aby se myšlenka japonských zahrad stala zájmem nás všech. My
totiž úlohu nového parku vidíme jako jeden z kroků pro
zlepšení života lidí, pro jejich bohatší odpočinek.
Zahrady by se proto měly postupně stát místem setkávání
lidí, kulturních vystoupení, centrem výměny informací mezi
Západem a Východem pro občany apod. Proto zde kromě jezírek,
cest, řady dřevin vyrostou také některé budovy - čajovna,
knihovna, internetová místnost, pavilon pro meditaci se suchou,
tzv. zenovou zahradou, včetně místností pro takové metody
léčení lidí jako je akupresura, shiatsu, reiki, kineziologie.
Tedy v západní Evropě znovu objevené a mnoho let úspěšně
používané doplňkové metody léčení lidí. Protože jsme
mnozí katolíci těšíme se i na spolupráci s ostatními
věřícími farnosti.
v Hovořil
jste o léčení lidí. Máte na to odborníky?
P. Typlt: Samozřejmě. Řada našich členů je mj.
absolventy kurzů Státního ústavu pro kontrolu léčiv, má
diplomy Lékařské fakulty UK apod.
v Ve
spojitosti se založením zahrady se - možná z neznalosti -
vynořují dotazy co to je meditační zahrada?
P. Typlt: Máme zkušenost, že řada lidí si pod tímto
pojmem představuje pouze jakési modlení. Kromě toho, že
podporujeme spolupráci různých náboženství a myšlenkových
proudů a naším přesvedčením je, že nejen peníze, ale
bohatý duchovní život dělají lidem život bohatější,
vyznáváme i takové - možná pro někoho méně vznešené
hodnoty, jakými jsou rodinný život, úcta ke starším
občanům, láska k přírodě. A v tom je nám vzorem právě
Japonsko, kde je úcta ke starším vštěpována dětem od
útlého věku, kde je láska k přírodě a péče o své okolí
nedílnou součástí učebních programů škol apod. To vše by
také měla meditační zahrada zprostředkovávat. Výsledek
však záleží na nás všech.
v V současné
době pracujete v Irsku, máte zkušenosti s obdobnými projekty
ze zahraničí?
P. Typlt: Několik měsíců jsem věnoval studijnímu pobytu
v KILDARE v Irsku, kde jsem se seznámil s historií Japonských
zahrad na britských ostrovech. Mohu říci, že tyto zahrady
tvoří dnes již kulturní dědictví Irska. Každé město je
hrdé na takovou atrakci a není bez zajímavosti, že existence
takových zahrad přináší spoustu nových pracovních
příležitostí, dotace z Evropské Unie apod. V západní
Evropě je trend přicházet s něčím neobvyklým a takové
projekty mají velkou podporu.
V Kildare chodí mnoho seniorů i pracovat zdarma (!) na takové
zahrady, je to pro ně čest a seberealizace. Školní děti zde
mají část výuky, např. přírodopis.
v Pane
Okamuro, jaká je vaše úloha při budování meditační
zahrady?
O. Okamura: Na základě předběžné studie jsem dostal s
kolegou zadání dopracovat projekt meditační zahrady v
Říčanech.
v Můžete to
více specifikovat?
O. Okamura: Vzhledem k tomu, že jsem specialista na
japonskou architekturu, budeme usilovat o propojení západního
a východního pohledu na toto téma. To znamená, že bychom
chtěli navázat na evropskou tradici středověkých
klášterních zahrad a na zenové zahrady budhistických
klášterů Japonska.
Při budovaní zahrady nejde pouze o realizaci stavby, ale je to
především práce duševní, která se stává výzvou.
v Mluvíte
krásně česky, mohu se vás zeptat jakou vlastně máte
národnost?
O. Okamura: Narodil jsem se v Japonsku v Tokiu, ale od
dětství žiji v Praze, maminka je Češka. Japonskou kulturu
vnímám jako mé velké obohacení, ale cítím se spíše jako
Čech.
v Proč jste
si vybrali právě Říčany?
P. Typlt: Musím se přiznat, že např. u mne tento vztah
vznikl již v roce 1990. Ve zdejším kostele jsem natáčel
pořad pro ČT Praha. Město mne okouzlilo. Je však pro nás i
výzvou. Myslím, že jsem procestoval celý svět a všude je
nejhezčí život právě městečkách tohoto typu. Také moje
současné zkušenosti ze zemí EU, kde pracuji, ukazují na
velkou budoucnost těchto přirozených center okolo hlavních
měst. Při prozíravých a citlivých urbanistických krocích
jsou to zpravidla nejoblíbenější místa k bydlení. Mám
dojem, že nás potomci nebudou hodnotit podle počtu
vybudovaných suprmarketů a dálnic, ale spíše podle toho,
jaké duchovní impulzy jim dokážeme předat. Nová zahrada by
mohla být malým příspěvkem ke splnění tohoto úkolu.
Děkuji za rozhovor.
S Ing. Petrem Typltem a Ing. Arch. Osamu Okamurou hovořil František Vrba, starosta města